Source text in English — View comments about this source text » | Translation #14902 |
Sunday Mornin' Comin' Down Well, I woke up Sunday morning With no way to hold my head that didn't hurt. And the beer I had for breakfast wasn't bad, So I had one more for dessert. Then I fumbled in my closet through my clothes And found my cleanest dirty shirt. Then I washed my face and combed my hair And stumbled down the stairs to meet the day. I'd smoked my mind the night before With cigarettes and songs I'd been picking. But I lit my first and watched a small kid Playing with a can that he was kicking. Then I walked across the street And caught the Sunday smell of someone's frying chicken. And Lord, it took me back to something that I'd lost Somewhere, somehow along the way. On a Sunday morning sidewalk, I'm wishing, Lord, that I was stoned. 'Cause there's something in a Sunday That makes a body feel alone. And there's nothing short a' dying That's half as lonesome as the sound Of the sleeping city sidewalk And Sunday morning coming down. In the park I saw a daddy With a laughing little girl that he was swinging. And I stopped beside a Sunday school And listened to the songs they were singing. Then I headed down the street, And somewhere far away a lonely bell was ringing, And it echoed through the canyon Like the disappearing dreams of yesterday. On a Sunday morning sidewalk, I'm wishing, Lord, that I was stoned. 'Cause there's something in a Sunday That makes a body feel alone. And there's nothing short a' dying That's half as lonesome as the sound Of the sleeping city sidewalk And Sunday morning coming down. | Co v srdci svém mám Další těžký probuzení do nedělního rána, hlava jako střep, však není úniku. Zlatavý mok s pěnou mi hrdlo pohladil, a tak jsem si přidal, vždyť je to nic. Pak jsem prohráb' šatník opilého pána, výběr teda nemám jako v butiku. Pokus umýt tvář, pak účes jsem nahodil a nejistým krokem novému dni vstříc. Jo, minulou noc, to jsem se nehlídal, cigára a písničky holt udělaly svý. A zas jsem si zapálil a kluka sledoval, co chtěl fotbal s plechovkou na silnici hrát. Potom jsem se rozhod' plout ulicí dál, nasávám vůně jídel, který nejsou mý. A náhle jsem dávný chvíle znova zažíval, bylo to jak číst starou knihu ztrát. Chodník s ranní mlhou si cosi švitoří a já si jen přeju, ať už nic nevnímám. Protože když tu nejsi, připadám si sám, zatraceně sám. Možná tomu nikdo z vás vůbec nevěří, já se každou neděli vždy po ránu ptám, co se stalo, kde jsi? A slzy skrápí bolest, co v srdci svém mám. V parku jsem zahlídnul veselou rodinu, holčička s tatínkem, smích šimral ve vzduchu. Nad vchodem do kostela andílci líbezní, zaslech' jsem písně, co se tam zpívaly. Bloumám městem dál, půl hoďky, hodinu, z dálky je slyšet zvon, už hodně potichu, pak ozvěna přiletí, přijde mi, že zní jako sny včerejší, co se nedozdály. |